Kdy je samostatná výdělečná činnosti jako vedlejší činnost
Hlavním výdělečnou činností je zaměstnání – práce na hlavní pracovní poměr, kde je ze mzdy odváděno alespoň minimální zdravotní a sociální pojištění. Nebo jste student, starobní nebo invalidní důchodce či pobíráte rodičovský příspěvek.
Pak je samostatná výdělečná činnost provozována jako vedlejší výdělečná činnost.
Podnikatel musí navštívit příslušný Živnostenský úřad (podle místa bydliště), kde vyplní Jednotný registrační formulář. Tím provede najednou všechna potřebná ohlášení a registrace – živnost, zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu. Co to znamená? Že již nemusí samostatně navštívit danou Správu sociální zabezpečení, svoji Zdravotní pojišťovnu a příslušný Finanční úřad.
Nesmí samozřejmě zapomenout ve formuláři uvést, že podnikání bude provozovat jako svoji vedlejší výdělečnou činnost.
Živnost lze začít provozovat v den, kdy jste provedli její ohlášení na ŽÚ.
Lhůta pro vydání živnostenského oprávnění je 15 dnů ode dne ohlášení.

Povinnost ze zdravotního pojištění
Pokud je podnikání prováděno jako vedlejší výdělečná činnost, není povinnost platit si měsíční zálohy k pojištění. Podmínkou je, že je podnikatel zaměstnán a platí se za něj zdravotní pojištění alespoň v minimální výši dané zákonem pro daný rok.
V prvním roce podnikání se zálohy na zdravotní pojištění neplatí. Po skončení kalendářní roku musí podnikatel podat po podání daňového přiznání i Přehled o příjmech a výdajích na svoji zdravotní pojišťovnu.
Pokud byl zisk, doplatí jednorázově zdravotní pojištění – doplatek.
Pokud se podnikalo se ztrátou – nic se nedoplácí.
Povinnost k měsíčním zálohám nejsou povinné, pokud je podnikání stále vedeno jako vedlejší výdělečná činnost a z příjmů ze zaměstnání jsou odváděny povinné odvody na zdravotní pojištění. Toto je hlavní podmínkou pro vedení podnikání jako vedlejší činnost.

Povinnost ze sociálního pojištění
Pokud je podnikání prováděno jako vedlejší výdělečná činnost, není povinnost platit si měsíční zálohy k pojištění, pokud se podnikatel dobrovolně nepřihlásí a pokud je v zaměstnání nemocensky pojištěn.
V prvním roce podnikání se zálohy na sociální pojištění neplatí, pokud se podnikatel dobrovolně k pojištění nepřihlásí. Po skončení kalendářní roku se musí podat po podání daňového přiznání i Přehled o příjmech a výdajích na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení.
Pokud byl zisk – doplatí se jednorázově doplatek na sociálním pojištění.
Pokud byla ztráta (hospodařilo se ztrátově) – nedoplácí se nic.
Pro každý rok je stanovena rozhodná částka, ze které se vypočítávají zálohy. Rozhodná částka vychází z vyměřovacího základu podnikatele.

Vyměřovací základ je rozdíl příjmů a výdajů z podnikání.
Když byl za rok 2023 vyměřovací základ alespoň Kč 96 777,00, tak je výše rozhodné částky pro výpočet sociálního pojištění (50% z vyměřovacího základu – pozor zaokrouhlují to podle měsíčního základu!) ve výši Kč 43 967,00 a podnikatel byl povinen platit minimálně měsíční zálohu v roce 2023 ve výši Kč 1 178,00 (pro rok 2024 to bude Kč 1 413,00).
Od roku 2024 se zvedá vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění na 55% z daňového základu.
Pokud by vyměřovací základ byl nižší, není povinnost platit měsíční zálohy.
Pokud se ale podnikatel dobrovolně přihlásil k účasti na pojištění, musí si platit alespoň minimální zálohu na pojistné v roce 2024 – Kč 1 413,00.
Pro porovnání, jak časově rostly výše rozhodných částek (vyměřovacího základu):
Rok 2024 – Kč 105 519,00
Rok 2023 – Kč 96 777,00
Rok 2022 – Kč 93 387,00
Rok 2021 – Kč 85 058,00
Rok 2020 – Kč 83 603,00

Povinnosti k dani z příjmu
Pokud je podnikatel zaměstnán a zaměstnání je jeho hlavní zdroj příjmů, je povinen si od svého zaměstnavatele po skončení kalendářního roku vyžádat Potvrzení o příjmech a do svého daňového přiznání zahrnout jak příjmy ze zaměstnání, tak i výdělek (rozdíl příjmů a výdajů) z podnikání.
V přiznání se tyto příjmy sčítací a vypočte se z nich daň.
Nesmí se zapomenout uvést i zaplacené zálohy ze zaměstnání (jsou to zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti) a jejich výše vyměřenou daňovou povinnosti snižují.

Příklad:
Příjmy ze zaměstnání (hrubá mzda) – Kč 800 000,00
Zisk z podnikání – Kč 100 000,00
Daňový základ – Kč 900 000,00
Daň 15% z Kč 900 000,00 – Kč 135 000,00
Roční odpočet na poplatníka – Kč 30 840,00
V zaměstnání zaplaceny zálohy na daň – Kč 100 000,00
Na dani se bude doplácet (135000 – 100000 – 30840) Kč 4 160,00

Od základu daně jsou ještě další odčitatelné položky:

• Finanční dary
• Úroky z hypotéky či jiného stavebního úvěru
• Penzijní připojištění
• Životní pojištění

Jako sleva na dani se ještě uplatňují:
Slevy na děti
Slevy na nepracující manželku (manžela) aj.
Invalidita
Školkovné